O tom, že bavit se chce každý z nás, není sporu. Koneckonců, všichni se potřebujeme nějakým způsobem uvolnit po náročném dni, a právě zábava je ten nejlepší způsob. Otázkou však je, jaký typ bychom měli zvolit. Dnes máme totiž na výběr mnoho druhů, a tak je jasné, že pro většinu z nás nemusí být jednoduché vybrat.
To platí, zvláště když si uvědomíme, že zdaleka ne všechny typy zábavy jsou si rovny. Některé jsou kvalitnější než jiné, a ty nám také dají o mnoho více. Nejenže se při nich pobavíme (což je ten hlavní účel), ale také se něco nového dozvíme či naučíme. Ovšem to není jediné kritérium, které bychom měli zvážit.
Tím zdaleka nejdůležitějším je, aby daná věc byla zábava pro všechny zúčastněné, ať už lidi nebo zvířata. Bavit by se měli skutečně všichni, jinak se nejedná o zábavu, nýbrž prostě a jednoduše o týrání, které by mělo být (a v mnoha případech skutečně je) trestně postižitelné. A to bez ohledu na to, kolik let kterémukoliv z účastníků je. To tedy znamená i to, když děti přivazují třeba plechovku kočce na ocas. To, že jsou malé a nemají z toho rozum, je neomlouvá. Od toho mají rodiče, aby je včas zarazili a vysvětlili jim, že tohle se nedělá.
Jak tedy poznáme, kterou zábavu bychom měli zvolit? To není tak snadné, jak by se mohlo zdát. V první řadě, jak už bylo zmíněno, by měla být zábavou skutečně pro všechny zúčastněné. Dále bychom si z ní měli také něco odnést. Koneckonců je to nejlepší způsob, jak se učit novým věcem, a to je něco, co nám může být prospěšné v každém věku. Také by to nemělo ubližovat nám.
Proto bychom měli věnovat tomu, jak se bavíme, poněkud větší pozornost, než se doposud děje. Ukazuje se totiž, že na nás má mnohem větší vliv, než bychom si mohli myslet. Rozhodně jej tedy není dobré přehlížet, už jen v našem vlastním zájmu. Můžeme se totiž stát lepšími lidmi – a to by měl chtít každý z nás.